120 let Vlašimky – stránka je otevřena
Tentokrát to bude o výročích,
které se na vlašimském nádraží slavily. Toto bude z 29.8.2015. kdy Vlašimka slavila 120 let trvání.
Byla to hezká oslava. Za účasti mnohha významných hostů a také vedení města. Pochopitelně nebyla jediná, těch oslav proběhlo mnoho, ale tato byla jedna z nejhezčích. Bylo k vidění spousty železničních vozidel a účast lidí byla veliká.
Navíc probíhala na před několika léty zrekonstruovaném nádraží. Takže máme možnost se na to opět podívat.
Nejdříve tedy počasí. Přálo a to měrou více než vrchovatou. Od rána a vlastně po celou dobu oslav bylo krásně, jako na počátku července. Již od dopoledne byly na vlašimském nádraží davy lidí. Děti využívaly možnost svezení jak na drezíně z roku 1825, přesněji tedy její věrné replice a také, byla pro ně největší atrakce, na malé posunovací lokomotivě BN 60. To má u dnešní generace dětí obzvláštní cenu. Takovou lokomotivu mohou vidět možná tak v televizi, a to ještě zřídka. Ostatně pro děti tam bylo více atrakcí. Jak kinovlak, kde se promítaly pohádky a jiné hezké filmy, tak speciální Vláček hráček. Což bylo vlastně pojízdné hřiště, taková mateřinka na kolejích.
Pro dospělé tu bylo nachystáno také mnoho věcí. Jak výstava v nádražní dvoraně, kde byly především k vidění vzácné fotografie a pak další výstava – Osudová cesta Ferdinanda d‘ Este do Sarajeva. Zde, mimo vzácných dokumentů byly též k vidění trojrozměrné exponáty a ukázka ručních zbraní z první světové války. Celá výstava byla koncipována do salónního vozu, který stál napravo od staniční budovy. Vůz patří sdružení Posázavský Pacifik a je to vlastně luxusní rychlíkový vůz rumunských železnic. Projel snad celou Evropu a Balkán, když jej podivná náhoda na konci druhé světové války zavála až k nám do Čech, kde už zůstal.
Třetí výstava byla vlastně pojízdným muzeem a to Muzeem vlakové pošty. Bylo tam všechno tak, jak to kdysi ve vlakové poště bývalo. Mohu dosvědčit, znám to, u pošty jsem totiž dlouhá léta pracoval. Filatelisté si navíc mimo zážitků odnesli ještě příležitostné razítko.
Také se bylo možno svézt zvláštním vlakem do Trhového Štěpánova a zpět. Zde nyní Vlašimka končí, tedy za stanicí Trhový Štěpánov, u zarážedla v km 33.4
Odpoledne přineslo zlatý hřeb oslav – a to příjezd parního vlaku vedeného lokomotivou řady 434 „Čtyřkolák“. Bylo se na co dívat a mnohé děti uviděly skutečný parní vlak poprvé v životě. Pro nás starší to bylo hezké připomenutí dávných let, kdy „pára“ jezdila do Vlašimi (přesněji z Vlašimi) denně, tedy mimo soboty, která byla pracovní a neděle, kdy zase jezdily do Dolních Kralovic přímé parní vlaky z Prahy. A pokud jste si ráno přivstali, tedy v těch dobách, mohli jste jet parním vlakem do Benešova každý den, tedy od pondělka do soboty. Vlak, odjíždějící okolo sedmé ráno, využíval vracející se lokomotivu od nočního nákladního vlaku z Benešova, která by tak jela zpátky zbytečně sama, tedy jako lokomotivní vlak. Ale tomu je již dávno…
Vlak přivítal starosta města, Mgr. Luděk Jeništa, zároveň také pokřtil novou knihu to této lokální dráze, která vyšla právě v den oslav. Na peróně po celou dobu oslav vyhrávala country kapela. Parní vlak se pak vydal na cestu zpět v 15.25 hodin. Dá se říci, že to byl hezký den. Zároveň musím vyslovit poděkování lidem z Posázavského Pacifiku a zaměstnancům stanice Vlašim, bez jejich obětavé práce by se nemohly tyto krásné oslavy uskutečnit.



























Něco obrázků:
V projektoru je jich 25. Tak tedy Příjezd zvláštního vlaku, vedeného Čtyřkolákem 434.2186 a něco zajímavých snímků této lokokomotivy. Pak tu máme oficiální hosty a také starostu města Vlašimi Mgr. Luďka Jeništu, dostavili se i vojáci a důstojníci c.k. rakouské armády, zmíněný salónní vůz, o kterém je zde psáno a také posunovací lokomotiva BN 60 (tu si můžete i pustit na videu vpravo).
Obrázek dětí na replice inspekční drezíny z roku 1825. Ta byla okupována dětmi celý den. Děti se vozily, pohon obstarávali rodiče. Následuje výstava dokumentů a fotografií v nádražní dvoraně, pak vnitřek poštovního vozu s oddělením cenných zásilek.
Navštívíme mateřinku na kolech, jinak Vláček hráček. Krátce proběhneme zvláštním vlakem s bufetovým vozem. Oslava je hezká věc, ale musí se konat za provozu, tedy křižování osobních vlaků z Benešova do Trhového Štěpánova. Pak už jen odjezd zvláštního parního vlaku do Benešova. Sérii uzavírá pohled na nový přejezd, který se řidičům čekajícím „u šraňků“ nenaskytne každý den.