Stavba dráhy. Díky tomu, že dolnokralovické okresní zastupitelstvo si dobře a včas uvědomilo důležitost železničního spojení a především význam železnice pro rozvoj regionu, započala jednání o stavbě dráhy již koncem devatenáctého století. Nutno kvitovat pochvalně, že přes všechny překážky, zejména administrativní se nenechalo od tohoto záměru odradit. Za klíčové můžeme označit datum 27. listopadu 1899, kdy, podle říšského zákona č. 242 byla vydána koncesní listina pro akciovou společnost „Místní dráha Benešov – Vlašim“. Mimo běžných podmínek stanovila tato koncese i ukončení stavby a uvedení dráhy do provozu do dvou let ode dne vydání. Pro stavbu byla vybráno podnikatelství staveb Ing. B. Bořkovec a Arch. O. Dvořák.
Jako dozorčí orgán bylo c.k. ministerstvo železnic. Stavba byla započata sice až v červnu roku 1901, ale tempo stavby bylo neobvykle rychlé a stavba sama pokračovala bez velkých komplikací. Trasa dráhy procházela velice členitým terénem, což znamenalo že zde byla dlouhá stoupání a spády, místy až 26‰. Poloměr oblouků neklesl pod 180 metrů, ale počet těchto oblouků s minimálním poloměrem zde byl daleko vyšší, než na úseku z Benešova do Vlašimi. Na trase bylo nutno vybudovat značné množství malých mostních staveb, převážně různé velikosti propustků, od jednoduchých s kamennými překlady až po poměrně velké, s valenou klenbou a opěrnými zídkami.
Nehodnotnější mostní stavbou je rozhodně kamenný viadukt v údolí Sedlického potoka v km 41,6. tato stavba, která se dodnes zachovala, leží v uzavřeném vodárenském pásmu I. stupně vodní nádrže Želivka. Je k vidění ze silnice z Keblova do Bernartic, která vede od tohoto mostu asi 100m jižně, těsně za hranicí uzávěry, po hrázi retenční nádrže. Most je při plném vzdutí jezera, částečně zatopen, ale můžete jej obdivovat jako stále existující doklad kvalitní práce převážně italských dělníků a kameníků.
Pokud se pozemních staveb týká, nebylo zde zvláštností. Staniční budovy ve Zdislavicích, Trhovém Štěpánově a Keblově byly typizované objekty, sejné jako například v úseku Benešov-Vlašim (Struhařov, Postupice, Domašín). Vyjímkou nebyla pochopitelně ani staniční budova v Dolních Kralovicích. Byla to velká dvoupatrová stavba s krytým peronem, kancelářemi a čekárnou, dle rakouského drážního standardu, to byl typizovaný objekt 16/H. V patrech byly mimo nocležny též služební byty. Firmě Bořkovec & Dvořák se podařilo, i přes počáteční zpoždění, stavbu dokončit v termínu a v dobré kvalitě. Technicko-policejní zkouška proběhla 10. října 1902, a slavnostní zahajovací jízda se konala ještě týž den. Pravidelný provoz podle jízdního řádu pak o den později, 11. října 1902.