Píšť – dálniční most přes údolí řeky Želivky
Původně 74,50 km, nyní 76,50 km dálnice D1.
Původní, 138 m dlouhý dálniční most přes údolí řeky Želivky u Píště, začala v roce 1939 stavět pražská stavební firma Ing. Brázdil & Dr. Ješ. Během války bylo v roce 1942 i po několika udělených výjimkách nařízeno stavbu zastavit. Ale hned po válce byla v roce 1945 práce na mostě stejnou firmou obnovena.
Na konci roku 1950 byl most téměř dokončen. Zbývalo pouze vybetonovat poslední mostní pole u východní opěry. Toto pole se ještě stačilo vyarmovat a bylo připraveno k betonáži avšak ta se na jaře 1951 už neuskutečnila, protože komunistická vláda dálnici dostavět nehodlala. Staveniště proto bylo opuštěno a pomalu začalo zarůstat plevelem a náletovými dřevinami. Jediný, kdo most uprostřed divoké přírody občas využíval, byli turisté a lesníci. Proto si jen málokdo všiml, že připravená konstrukce pro poslední pole chátrá. Poté, co se v 50. letech zřítila, byla raději odstraněna a po mostě se již nedalo přejít.
Když se v 60. letech začala dálnice po dlouhé době dokončovat, nastal u tohoto mostu obrovský problém. Na původní dálnici se k mostu počítalo s velice prudkým klesáním, což si dálnice D1 naprosto nemohla dovolit. Aby byly splněny parametry, k mostu by musela být nová dálnice svedena velice hlubokými zářezy na obou stranách údolí, což by bylo velice nákladné už kvůli tomu, že most by se také musel rozšířit a hlavně dokončit. Jediným řešením se stala výstavba nového přemostění, které bude dvakrát tak vysoké. Ovšem otázkou bylo, co s mostem starým. Ten by se kvůli novému mostu musel zbourat a jeho likvidace by také nebyla zrovna levná. A postavit nový most vedle starého nepřipadalo v úvahu, protože by musel být dvakrát tak delší a na úzkém ostrohu nezbývalo pro dva mosty místo.
Nakonec byl problém vyřešen tak originálním způsobem, že byly splněny veškeré požadavky. Těsně vedle starých pilířů byly v 70. letech vystavěny čtyři nové, vysoké a úzké pilíře, které trčely vysoko nad starý most. Nad opěrami původního mostu byly vybudovány nové opěry a nad tím vším byla zkonstruována mohutná ocelová mostovka. Protože starému mostu chybělo ještě jedno mostní pole, muselo být dobetonováno, ale betonáž proběhla velice nekvalitně. Starý most byl zachráněn a dokonce i využit pro zdejší silnici z Hořic do Vojslavic. Silnice vede jen po jedné polovině mostu, která byla určena pro směr dálnice do Brna. Pouze u západní opěry šikmo přetíná i druhý profil mostu. Navíc je silnice zastřešena neboť přímo nad starým mostem vede most nový, širší. Tím vlastně vzniklo jakési horní patro mostu a původní mostovka historického mostu zůstala v patře spodním.
Ukázalo se, že ne vždy je nutné staré stavby bourat, i když už neodpovídají novým požadavkům. Speciální řešení zachránilo a díky zastřešení částečně zakonzervovalo historickou památku. Most ze 40. let 20. století vypadá jako nový, pouze část dokončená v 70. letech se sype. Pro novou dálnici nemusely být hloubeny hluboké zářezy a dvojkombinace obou mostů perfektně zapadla do krajiny. Kdo jejich historii nezná, možná ani netuší, že oba mosty od sebe dělí víc jak 50 let. Citováno z www.dalnice.com
Velký „patrový“ most si necháme nakonec. Pokud jsme přijeli od Koberovic, první na ráně je tento dálniční nadjezd přes místní silnici III/13036 Vojslavice – Kberovice. Naprosto ničím nenápadný a tuctový nadjezd. Ale není tomu tak. Má totiž mimořádný technický a historický význam. Dokonce bronzovou pamětní desku by to chtělo. I když bronzovou asi ne, ta by tam tak vydržela tak měsíc. Češi kradou, to je už takový národní sport. Olympiádu by bylo možno v této disciplíně pořádat. Jeden předpínaný most, o kterém se na tomto webu také píše, svou pamětní desku měl. Navíc velkou a krásně umělecky provedenou. Byla instalována na mohutném pylonu, zvláště k tomu zřízeném. Hezky to vypadalo. Už tam není. Kam se poděla? Je, ano, přesně tam. Za romantického středověku zlodějům sekali ruce, pokud je rovnou nepověsili. Ale to jsem odbočil. Koberovický nadjezd významný je a to dost. Čtěte níže, prohlížejte…
Speciálně pro domácí studium tu mám ještě jeden zajímavý dokument o historii předpínání betonu v Čechách. Je to soubor *.PDF ze serveru www.ebeton.cz Otevírá se to do extra okna. Stať o koberovickém nadjezdu je tam hned nahoře vpravo Viz>>