Stránka Staré jízdní řády je otevřena
Na této stránce najdete jízdní řády. Jak tedy jízdní řád veřejný, který najdete v každé nádražní dvoraně, eventuelně si jej můžete běžně koupit v knihkupectví. Pak jsou tu jízdní rády služební, přesněji sešitové, Ty jsou neveřejné, určené pouze pro strojvůdce a vlakové čety. V drážním žargonu se jim říká „sešiťáky“. Pak i jeden jízdní řád, též určený pro služební potřebu, ale ručně opsaný.
Ten veřejný je z roku 1974 a mám je od pana Jaroslava Prepury z Prahy. Služební jízdní řády (sešiťáky) jsou od pana Stanislava Gabrisse a ten poslední, opsaný, pochází z archivu pana Františka Kavky. Všem jmenovaným dárcům velmi děkuji.
Lidé od dráhy a skalní příznivci železnice mi ten obsáhlý úvod prominou, Je totiž nutno počítat s tím, že tyto stránky občas shlédnou i ti, co mají sice vlaky rádi, ale zase nejsou tak kovaní v drážních předpisech. Pokud patříte k těm, co jsou v obraze, nebo dokonce je dráha váš denní chléb, můžete to povídání o sešitových jízdních řádech s chutí přeskočit, nic co by vás překvapilo. Tedy:
Začneme jízdním řádem veřejným, občanským, ten znáte jistě všichni a mnozí jej mají doma. Ti co hodně vlakem cestují, se bez něho neobejdou. Je to taková ta brožura, nejen s jízdními řády, ale i doplněná mapou železniční sítě a spoustou informací.
Běžný (veřejný jízdní řád). Měl platit od roku 1974 do roku 1975. To sice platil, ale v úseku Trhový Štěpánov – Dolní Kralovice jen do 23. 7.1974. Proč, to víme. Ten den jel do Kralovic osobní vlak naposledy. Jenom taková zajímavost: Vlak 19130 z Vlašimi do Benešova, odjezd v 6.41. Jednalo se původně o vlak lokomotivní. Vracela se do Benešova pára od nočního nákladu. Bylo tedy rozhodnuto k lokomotivě přidat dva osobní vozy a nový spoj byl na světě. Byl používán často, i já jsem s ním občas jezdil.
Sešitový jízdní řád
je pojmem, který už běžný cestující nezná. Od jízdního řádu civilního, vyvěšeného v nádražní dvoraně se poněkud liší. Tedy především obsahem a velikostí. Na rozdíl od jízdního řádu běžného, který například v podobě brožury zasahuje celou republiku a někdy i mezinárodní dálkové spoje, tento je útlejší. Obsahuje potřebné údaje zpravidla pro jednu trať. Těch údajů, tedy v sešitovém jízdním řádu je zde, na rozdíl od běžného jízdního řádu, mnohem více. Najdete zde mimo čísla vlaku a odkud a kam jede, druh vlaku, normu zatížení, také výpis zvláštních opatření, pokud jsou zavedena. Dále pravidelnou a krátkou jízdní dobu mezi každou stanicí a zastávkou, kde vlak staví. Také zvláštní položku a tou je pobyt. Nikoli tedy trvalý, co máte v občanském průkaze, ale pobyt vlaku ve stanici. Tato veličina je zvláště důležitá u vlaků manipulačních. Jeho délka, tedy pobytu vlaku ve stanici, je zde též pochopitelně v minutách zanesena, u vlaků osobních a rychlíků, často i v polovinách minut. Nechybí ani předepsaná brzdná procenta ve vztahu k počtu náprav vlaku. Málem jsme zapomněli na příjezd a odjezd, ten tu také najdete. A to pro každou stanici a zastávku ve zvláštní kolonce. Také občas například důležitou poznámku, že kdy jede vlak číslo to a to, nesmí jet vlak jiný, opět je uvedeno jeho číslo. Často tu najdete podrobnou kilometráž v desetinách km, včetně tzv. výpraven, v jakém km přesně ta která výpravna je. Sešitový jízdní řád se mu říká proto, že má podobu malé, útlé brožurky, připomínající školní sešit.
Jak je tedy vidno, používají tento jízdní řád strojvedoucí, vlakvedoucí a další drážní zaměstnanci. Takže teď víme o co běží a zde je pár ukázek. Pochopitelně se jedná o sešitový jízdní řád z doby, kdy se ještě jezdilo do Dolních Kralovic.
Na starém webu jsem u tohoto vlaku nasekal spoustu neuvěřitelných chyb. Napsal mi pan Kupeček z Prahy a upozornil mne na tento problém. Velmi mu děkuji a s omluvou to uvádím na pravou míru. Tedy MOs 3517:
Tento vlak má v záhlaví v rámečku uvedeno S a křížek. Tato značka znamená vyjma (mimo) tj. v úseku Dolní Kralovice – Trhový Štěpánov vlak nejezdil v sobotu, neděli a svátek tj. z Dolních Kralovic do Benešova jezdil jen pracovní dny a vedl jej motorový vůz M z131.1 Protože je za parním vlakem pro úsek Trh. Štěpánov – Vlašim uvedeno písmeno S, jezdil tento vlak v tomto úseku v sobotu jako parní vlak (z Vlašimi do Benešova zřejmě pokračoval motorovým vozem M 131.1 – parní vlak je uveden pouze pro úsek Trh. Štěpánov – Vlašim). Křížek za vlakem znamená, že vlak jede v neděli a svátek tj. v tomto případě Trh. Štěpánov – Benešov u Prahy s přímými vozy Dolní Kralovice – Praha, hl. n. ).
Takže shrnuto: Pokud by byl svátek či neděle, jednalo se o vlak parní, jedoucí pouze z Trhového Štěpánova do Benešova, v němž byly přímé vozy do stanice Praha hl. n.
Ve všední den jste se mohli svézt motoráčkem 3516 z Benešova (odjezd v 18.47 hodin) do Dolních Kralovic. Tam jste byli, tedy v Kralovicích, za jednu hodinu, 45 a půl minuty.
Čistě hypoteticky – kdyby vás vzali, pakli by vám v Kralovicích osobní vlak ujel, do manipuláku 8325: To je sice drážními předpisy přísně zakázáno. Ale dejme tomu, že by se to nějak zařídilo, dokodrcali by se se do Benešova za čtyři a půl hodiny, přesněji za 4 hodiny, 32 minut.
Bylo by dobré si vzít něco na čtení a nepřekážet vlakové četě při posunu ve Vlašimi. Nebo, což vidím jako rozumné, si zajít na oběd. Času na to máte dost. Dělá to 111 minut, tedy skoro dvě hodiny.
Manipuláků jezdilo na Vlašimce poměrně dost a toto je pouze jeden z nich. Dnes už nákladní vlak na této dráze uvidíte jen těžko. Maximálně jako fotovlak pro šotouše. Je to škoda…
Pokud si myslíte, po spatření vlaku jedoucího na vlečce do nějaké továrny, že si tam jede jak jej napadne, šeredně se mýlíte. Na dráze není nic ponecháno náhodě. I posun na vlečce, zde na vlečce do zbrojovky Sellier & Bellot, v době platnosti tohoto sešiťáku ještě Blanických strojíren, koncernového podniku. Vlečka se větvila v areálu továrny na samostatné nádraží a ne malé. Jezdilo se tam docela často a pro strojvedoucího to nebyla žádná legrace. Hned za výměnou v km 23,6 z hlavní trati do Trhového Štěpánova jej čekalo víc jak 37‰ stoupání, což je dost kopec, jako na alpské dráze. Ostatně ten sklonovník na obrázku, je pravý. Z této vlečky. Vlak tam musel jet vždy jako vlak sunutý, tedy lokomotiva byla vzadu, níže než vlak. Stejným stylem se jezdí i na tratích ozubnicových. Vlečka se stavěla za války. Němci poručili, válečná výroba a tak. Do „Fabriky“ se jezdilo hodně často. Tento vlak jezdil ve všední dny. Další tři tam jezdily v sobotu. Ve všední dny se odvážely často zdejší výrobky. V sobotu pak se naváželo především uhlí do závodní teplárny a elektrárny. Uhlí bylo třeba poměrně mnoho. Elektrárna a teplárna nebyla žádný drobeček. Vytápěla celý závod a v případě potřeby (a také strategické důvody – výroba munice musela jet za každých okolností) nabíhala elektrárna. Ta malá také nebyla a kapacitou by stačila uživit menší městys (pro srovnání pochopitelně). Vlak jedoucí „do Fabriky“ už tu dneska neuvidíte. Což je velmi smutné, zde neuvidíte ani tu vlečku. Čas dal, čas vzal…
Ještě poznámka: Uvedené „sešiťáky“ platily na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století.
A ještě něco, taková zajímavost: Kolik nákladních vlaků jezdilo denně do Dolních Kralovic? Pokud nechvátáte, spočítejte si to sami. Bylo jich hodně. Nožná o dost víc, než v současnosti za celý rok na zbytku Vlašimky. Smutné…