Mapový list #3 Sedmpany – Keblov je otevřen

Úsek zobrazený listem #3 nás dovede z lokality „Hůrka“ okolo Sedlice  a Keblova k nádraží v Keblově. A také, jak u je na tomto webu mnohokráte upozorňováno, se situace poněkud komplikuje. Blížíme se k uzavřené zóně vodního díla Želivka – Švihov. 
Zde nutno upozornit, že mapové pozice A, B leží v uzavřeném pásmu, totéž čísla: 6. je soukromý objekt a 7, 8 a 9 leží v pásmu ochranné uzávěry, stejně jako pozice A, B.
Mapku lze rozkliknout a v lightboxovém projektoru dále zvětšit. Pokud chcete mapový list ihned opustit, použijte tlačítko právě otevřeného listu, tedy #3. Nebo přejděte na jiný list (1, 2 nebo 4).

Varování! Zóna hygienické ochrany I. stupně!
V tomto mapovém listu se již částečně dostáváte do uzavřeného pásma vodního díla Želivka-Švihov. Od pozice 6, kdy hranici zóny tvoří severní strana pozemku nádraží Keblov (soukromý objekt). Plná uzávěra trati je už od pozice 7. a opět končí v poli za viaduktem, asi 100 metrů za pozicí 9.  Vstup sem  je bez povolení Správy povodí, přísně zakázán!

1. Třetí mapový list zahajujeme opět partií z lesa u kóty Pod Hůrkou…

1a. V tomto místě se již objevují první železniční relikvie. Doposud, díky rozsáhlé přestavbě trati na místní komunikaci naprosto zmizely. Toto je zřejmě torzo tzv. sklonovníku. Je to návěstní tabule, oznamující sklon, rovinu, či stoupání v daném úseku trati.

1b. Sklonovníky vypadaly přesně takto. První ukazuje jízdu v klesání, druhý po rovině a třetí do stoupání. Černé číslo je délka úseku v metrech, červené pak stoupání, či klesání v promile..

Toto byl na Vlašimce sklonovník téměř extrémní. Na 114 metrech hlásí neuvěřitelný kopec 37,8 ‰! Byl na vlečce do zbrojovky Sellier & Bellot. Doopravdy to bylo takto do vrchu. Vlak musel najíždět na vlečku jako sunutý, tedy s lokomotivou vzadu, lidově řečeno. Pro zajímavost: Nad 40‰ přestává být adhezní provoz bezpečný a řeší se to ozubnicí.

1d. Kámen, označující zřejmě hranice pozemku dráhy, nikoli tedy kilometry. Kilometrovník se nepovedlo až na vyjímku v km 46.0 najít ani jeden.

2. Těleso trati v km 39,3. Velice dobře zachovalý překladový vodní propustek. V tomto úseku jsou zachovány celkem tři, včetně jednoho, či dvou dlážděných žlabů ke svedení dešťové vody do příkopu podél tělesa trati.

2a. Torzo telegrafního sloupu asi o několik desítek metrů směrem ke Keblovu. To bylo v roce 2008, dnes tu bude asi těžko…

3. Svah na pravé straně trati (Km 39,7 ve směru jízdy do Keblova) je nepřirozeně otevřen. Zde se těžil materiál na dosypání velkého náspu pod Keblovem. Na tuto skutečnost upozorňuje i fotografie v archivním albu, kde je toto místo označeno jako materiálová jáma.
Kliknutím na pravou šipku se podíváte, jak to zde vypadalo při dokončování stavby trati v létě 1902.

4. Zde, zhruba v km 39,9 se otevřel cestujícím, sedícím vlevo ve směru jízdy nádherný pohled do údolí Sedlického potoka. Turista, putující zde stopou dávno zaniklé železnice, zde často fatálně chybuje; zlomí to doprava v domnění, že trať vedla tudy. Chyba, milý Watsone! Trať vedla středem obrázku, těsně podél okraje červené stavební buňky, na nevysokém náspu, který byl rozbagrován. 

5. Stopy po odstraněném přejezdu v silnici z Keblova do Sedlice. Stav v roce 2010. Pakli se silnice udržuje a opravuje (jakože asi ano) tak letos, v roce 2026 nevím, co tu bude ještě k vidění.
Někdy v roce 1998, jsem dokonce u pravé krajnice našel fragment dřevěného pražce. Ale to už je dávno. Kliknete na pravou šipku, trochu do „utáhne“ saturaci a ta jizva po přejezdu je lépe vidět.

Následuje několik leteckých obrázků; keblovské lokalitě budeme také věnovat větší pozornost, protože trať zde vede poměrně obtížným terénem
Pozice 3, 4, 5. Detail výjezdu z lesa pod Hůrkou, místo bývalého přejezdu je označeno žlutou šipkou. Na srovnávacím snímku je vidět, že silnice do Sedlice byla přeložena také, nebylo to však dříve než po roce 1953. Původní přejezd byl až nahoře pod lesem a vzhledem ke své poloze a čilému provozu na trati byl velmi nebezpečný. Hlavně tedy pokud vlak přijížděl od Sedmpan. Možná to byl jeden z důvodů k přeložení silnice. 

6, 7. Srovnávací snímek (2008 – 1903) Stanice Keblov s částí vysokého náspu s propustkem. Pod ním vidíme silnici vedoucí do Keblova včetně silniční odbočky k nádraží, a dostavěnou deset měsíců po otevření stanice, 15 září 1903.
V levé části leteckého snímku lze spatřit i rampu k nakládání dřeva.  Pak trať vstupuje do lesa. Zde je začátek ochranné uzávěry vodního díla Želivka Švihov.
Jo, ten propustek. Násep je pryč, ale klenutý propustek zůstal. Pěkně jej vyfotil Miroslav Šanda. Zblízka jej máte zde>>

Technická poznámka: Nádražím v Keblově se v mapovém listě #3 blíže nezabýváme. Má vlastní stránku s velkou galerii  Zde >>

6. Nádraží Keblov v roce 1971. Snímek byl též publikován v knize Želivka naše řeka. My se ale vydáme po kolejích dál, k Viaduktu.

7. Tohle ale obrázek z roku 1979. Koleje tu už pochopitelně nejsou. ale v té době se tu dalo ještě pohodlně projít. Dnes už to zde vypadá jinak.

Varování! Od čísla obrázku 7. vstupujete do uzavřené zóny. Bez povolení od Správy povodí Želivka, vstup zakázán!

D. Téměř vedle kamenného železničního viaduktu z roku 1902 najdete torzo staré, původní silnice do Němčic a dále do Bernartic. Při stavbě retenční nádrže na počátku sedmdesátých let byla silnice zcela přeložena a vede nyní po koruně hráze retenční nádrže.

8. /8a.Těleso trati v km 41,6. Je z části vidět kamenný viadukt, pohled směrem k zastávce Borovsko, stav roce 1979.
Klikněte na pravou šipku a máte tu pohled ze stejného místa, pouze o pár let později, trať se zcela ztrácí v mladém lese. 

9. Pohled na bývalé kolejiště na Keblovském viaduktu. Byl postaven italskými dělníky v roce 1902. Horní část mostu je zakonzervována a odkanalizována. Zábradlí bylo opraveno někdy v roce 1981.

9a. Bezpečnostní výklenek v polovině délky mostu.

9b. Na druhé straně viaduktu tvoří náletový porost neproniknutelnou džungli. Další krátký úsek trati od mostu /km 41,7 asi do kilometru 41,9 je sice zachován, ale prakticky neschůdný. Následný hluboký zářez byl zavezen.

9c. Rádi cestujete časem? V takovém kultovním seriálu Star Trek, to dělají úplně běžně, s takovou samozřejmostí, jako by si chodili pro rohlík do sámošky. Tak šipka vpravo a jistě něco pojede. Je rok 1973.

9c. Jsme již za viaduktem, v polích. Trať zde vstupuje do poměrně hlubokého zářezu. Hranice uzavřené zóny je na pravé straně obrázku. Stav začátkem sedmdesátých let.
Poměrně nekvalitní obrázky byly přepočítány a přeostřeny.

9d. Zde jsme o kousek dál, kdy zářez končí a trať vstoupí do lesa. A také, což je důležité vede, až za Bernartice mimo uzavřenou zónu. Stav asi v roce 1976. Krátce na to byl zářez zavezen. Nenajdete zde už nic. Oba snímky jsou z archivu Františka Kavky.

Kliknutím na letadlo opět spatříte srovnávací letecké snímky 1953/2008. Ukáží vám oblast okolo viaduktu, starou silnici, která je na listu #3 zmíněna a pokračování trati. Uzavřená zóna ochranného pásma (ovšem jen dočasně) končí za lesem u viaduktu (snímek 2008) a trať se blíží k dálničnímu podjezdu. Zářez trati na snímku z roku 1953 byl po roce 1976 zavezen.

A. Mosty na staré protektorátní dálnici. Najdete je necelé tři kilometry od tohoto viaduktu. To je ten menší z nich. Nevedou přes jezero přímo, ale přes jeho přítoky. Vzdutá voda tu již tvoří nádherné lesní laguny, druhý most končí přímo uprostřed vodní hladiny. Nejezdí se po nich, trasu dálnice projektant odklonil více na jihovýchod. Foto: Ing. J. Neuvirt 1964.

A, A1. Větší most, jak už jej nikdy neuvidíte, je skoro celý pod hladinou přehradního jezera. Pakli chcete vidět, jak to dneska vypadá, pravou šipkou si můžete tento most cvičně zatopit na oficiální kótu plného vzdutí, tedy 379,90 metrů. Snímek je z roku 1967.
Mosty na Protektorátní dálnici mají svojí 
vlastní stránku>>

Ještě jeden obrázek z Keblova:
C.
Přímo v obci Keblov najdete zajímavý kostel Nanebevzetí P. Marie ze 14. století, obnoven po požáru v roce 1895. Jednolodní stavba s věží
a pětibokým presbytářem. V oknech původní ranně gotické kružby. Snímek si můžete otevřít v lightboxu Zde >>

Upozornění: Dnes není rok 1973. Od pozice 7. jsme vstoupili do zóny ochrany vodního díla Želivka – Švihov, kam je vstup zakázán. Zóna uzávěry začíná asi 100 metrů od oplocení staniční budovy, která je nyní soukromým objektem, kde je vstup vázán rozhodnutím majitele. Popisky obrázků z uzavřených lokací jsou tmavě červené.